Historie C-viru (2001-2013)
Carla Radames ve snaze pro Dereka C. Simmonse vytvořit dokonalou variantu pro účely biologických zbraní, zahájila práce na novém viru v roce 2001 a k jeho vzniku postupně posloužily i doposud známé virové kmeny vyvinuté dříve společností Umbrella. Roku 2002 se podařilo americké administrativě získat vzorky viru t-Veronica - pravděpodobně z těla Manuely Hidalgo, která se ocitla v ochranné vazbě po zásahu proti jejímu otci Javierovi v Jižní Americe. Protože „Rodina“, kterou Simmons řídil, měla široké kontakty na americkou vládu, která plánovala virus zlikvidovat, podařilo se jí nakonec dodat vzorky t-Veronicy do výzkumu doktorky Radames. Doktorka se rozhodla, že t-Veronicu vhodně upraví pro její cíle. Nejprve se jí úspěšně podařilo vyextrahovat nejvýznamnější rys Progenitor viru a jeho virových pokračovatelů, a to schopnost v daném organismu měnit strukturu DNA. Po řadě vylepšení a po sloučení tohoto upraveného prvku zpětně s t-Veronicou byla schopna získat novou variantu označovanou jako t-02, která narozdíl oproti původnímu viru radikálně nenarušovala mozkové buňky hostitele. Rovněž se ukázalo, že t-02 umožňuje hostitelovi okamžitou adaptaci bez toho, aby se přizpůsobení a imunita musely zajišťovat dlouhodobým kryogenickým procesem jako v případě originální t-Veronicy. Nedlouho poté byl doktorce Radames dodán i G-virus, který byl získán z těla Sherry Birkinové, a Carla jej zkombinovala s její upravenou variantou t-02, čímž se zrodil nový virový kmen. Ten byl pojmenován jako „Chrysalid“ (z angl. chrysalis = kukla), což odpovídalo jeho vlastnostem, kdy se infikovaný organismus v určitých případech regenerace „zakuklil“ a z tohoto stádia se z hostitele vyvinul zcela nový tvor. Tento proces bývá označován jako tzv. kompletní mutace. S touto unikátní vlastností začal být C-virus rovněž využíván v několika projektech Dereka C. Simmonse, který virus a jeho schopnosti vyvolávat stádia kompletní mutace hodlal využít pro stvoření nových osob – konkrétně bylo jeho snahou vytvořit vlastní reprodukci agentky Ady Wongové, kterou byl neustále posedlý. Práce doktorky Radames na jejím C-viru byly na nějakou dobu přerušeny, jakmile sama posloužila jako testovací subjekt v Simmonsově plánu vytvoření Ady Wongové. V dubnu roku 2009 se Carla Radames jako vhodný kandidát stala součástí tohoto experimentu a působením vlastního virového výtvoru se nakonec zrodila jako pozoruhodně identická dvojnice Ady. Carla nyní vypadající a po výchovných a školících procedurách ze strany Simmonse myslící a chovající se jako Ada Wongová, se rovněž vrátila k rozsáhlému výzkumu C-viru, nicméně následkem Simmonsova zprvu úspěšného experimentu byla stále více se projevující zmatenost mysli Carly/Ady, která nakonec započala proti Simmonsovi a jeho vizím zbrojit za pomocí jejího největšího objevu: C-viru. Carla v průběhu času vybudovala svou vlastní doposud utajenou organizaci pojmenovanou jako Neo-Umbrella a vedla svůj nezávislý výzkum především v oblastech Východní Asie, kde z tamější podmořské základny využívala poznatků o vlastnostech bakterií a mikrobů schopných přežívat v extrémních lávových podmínkách podzemské vrstvy, což umožnilo úpravy C-viru a na něm budovaných B.O.Ws. V prosinci roku 2012 Carla využila občanské války ve východoevropské Edonii jako testovací platformy pro její variantu C-viru. Pod záminkou, že se jedná o vyživovací a posilňující látku umožňující zlepšení bojeschopnosti, distribuovala C-virus opoziční rebelské armádě v podobě speciálních injekcí. Po přímém aplikování C-viru však žoldáci zmutovali do pololidské formy později zvané jako J´avo - tvorů s uchovanou inteligencí schopných jednat, kooperovat i bojovat jako lidé, navíc na základě utrpěného zranění s možností rychlé regenerace, která mohla rovněž znamenat buď mutaci tělních částí nebo rovnou skrze stádia zakuklení podstupovali mutace v nové tvory. Edonie se tak stala prvním známým místem, kde se tento nový zvláštní druh bio-organické zbraně objevil a stala se příčinnou k zásahu ze strany proti-bioteroristických jednotek BSAA v této oblasti. V polovině následujícího roku 2013 byl C-virus použit při biologických útocích na americké město Tall Oaks a nedlouho poté i při teroristických útocích v čínské provincii Lanshiang. Virus se měl stát v rámci komplotu Carly Radames proti Dereku Simmonsovi rovněž ústředním původcem celosvětové epidemie. Při těchto incidentech se ukázala další nebezpečná specifika tohoto viru a jeho variant, když v pozměněné formě aerosolu dokázal nakažené lidské hostitele měnit ne přímo ve druh J´avo, ale naopak přímo v několik vyvinutějších druhů zombies a rovněž dokázal postihovat i zvířata. Ke všemu dokázal oživovat již dlouho umrtvené tkáně. Získaná krev žoldáka Jakea Mullera, který byl nositelem speciální genetické imunity proti řadě virům jako jeho otec Albert Wesker, umožnila Carle Radames vytvořit vyvinutější variantu C-viru. Tato mnohem silnější varianta C-viru po přímém aplikování umožnila hostitelovi neustále, a v některých případech dokonce i dle libosti, mutovat do odlišných organismů a to bez toho, aby musel podstupovat tzv. stádia zakuklení a dokonce bez narušení buněčné integrity. Vytvořené množství této varianty nebylo velké, a protože metodu její výroby znala zřejmě jen Carla Radames, která sama během biologických incidentů v létě 2013 zahynula, je existence tohoto vylepšeného C-viru momentálně považována za vyloučenou. To však neplatí pro původní a regulérní C-virus, jehož hrozba je stále aktuální. I přestože se podařilo překazit šílený cíl doktorky Carly Radames na vypuštění viru po celém světě a díky Jakeu Mullerovi a jeho krvi mohl začít výzkum případné vakcíny proti C-viru, virus se nějakým způsobem dokázal rozšířit i ze zprvu přímo zasažených oblastí a ohrozit tak další lokality. Bio-organické zbraně vytvořené tímto virem se například vyskytly na Blízkém východě.Článek pokračuje zde: Charakteristika C-viru a B.O.Ws ►
