Varianty viru
Během 70tých let se James Marcus při svých experimentech s Progenitorem zaměřil na použití viru pro vytvoření tzv. Bio-organických zbraní. Ve snaze o rozvoj takového virového kmene, jenž by byl vhodným prvkem k vytváření Bio-organických zbraní, Marcus započal výzkum na pijavicích. 19. září 1977 Marcus docílil ve svém výzkumu zásadního průlomu a podařilo se mu vytvořit počáteční radikální variantu Progenitoru, která byla později označena jako t-virus. Tento kmen vznikl vpravením Progenitoru přímo do pijavic, kde následkem mutace došlo ke změně jejich DNA. S rannou formou t-viru zahájil řadu experimentů na různých zvířatech. Nakonec však tyto testovací subjekty byly doktorem vyhodnoceny jako nevyhovující, a Marcus se domníval, že nejvíce vyhovující základnu pro další experimenty představují právě samotní lidé. Avšak nedostatek lidských testovacích subjektů donutil doktora Marcuse k testování viru na kandidátech Umbrelly, jenž se v jeho Centru školili. Udává se, že počet obětí doktorových pokusů se vyšplhal až na dvacet lidí. Marcus práci na t-viru dokončil 13. ledna 1978 a zpočátku udržoval své výsledky v tajnosti, zejména z obavy, aby si někteří z jeho kolegů, zvláště Spencer, nemohli nový objev a jeho výzkum vynutit a prohlásit ho za svůj vlastní. Avšak, i přes utajení byl vzorek t-viru ukradnut Albertem Weskerem (jedním z testovaných v projektu Wesker jako subjekt číslo 13) a Williamem Birkinem, a předán Spencerovi pod podmínkou, že se stanou šéfy výzkumu pokračujícího v Arklayské laboratoři. Marcusovo nedaleké Výzkumné centrum bylo ještě téhož roku uzavřeno, přesto ve zcela opuštěném komplexu pokračoval ve svém bádání a úsilí vyvinout vlastní Bio-organické zbraně. Původní forma t-viru byla samozřejmě podobná Progenitoru, ale rovněž tak nevhodná k vývoji funkčních bio-zbraní. Později se nezávisle na sobě jak doktoru Marcusovi, tak i výzkumnému týmu Arklayské laboratoře, podařilo t-virus stabilizovat natolik, aby byl vhodnou variantou pro zbraňové účely a tím nakonec umožnil vývoj funkčních Bio-organických zbraní. Vývoj Progenitor viru pokračoval i ve výzkumné agendě jeho třetího objevitele a jednoho ze zakladatelů Umbrelly – Edwarda Ashforda a jeho rodiny. Roku 1981 členka rodu Alexia Ashford, jenž vedla mimo jiné i výzkum v Antarktické laboratoři, byla zodpovědná za využití viru k vyvinutí dalšího kmene. Přidáním DNA z mravenčí královny, ve které se údajně nacházela prastará virová látka, a aplikování tohoto DNA k Progenitoru, vznikl virus, jenž byl označen jako t-veronica. V roce 1983 Alexia aplikovala virus do sebe sama a za pomocí kryogenického stavu trvajícím 15 let nechala virus v jejím těle se přizpůsobit a umožnit jeho sloučení s její DNA, a tím plně zužitkovat jeho vlastnosti. Během pozdních roků 80. let se podařilo Africké laboratoři uspět ve snaze najít způsob umělého pěstování Progenitoru mimo původní lokalitu. Poté byla správa africké laboratoře silně omezena a zpřísněna, aby se dosáhlo definitivního utajení naleziště Progenitoru. Roku 1988 byl mimo jiné zavražděn i doktor Marcus a jeho dosavadní výzkum kolem Progenitoru a t-viru byl převzat doktorem Williamem Birkinem, který výsledky využil pro své bádání a pro další postup výzkumného týmu v Arklayské laboratoři. Birkin rovněž objevil další virový kmen, který se vyvinul poté, co byla stále žijící a působením experimentů značně poznamenaná Lisa Trevorová vystavena pokusu s uměle vytvořeným parazitem Nemesis (NE-alfa). Parazit v jejím těle zmizel, zřejmě se vstřebal a sloučil s jejím DNA. DNA Lisy bylo již samo o sobě značně modifikované vlivem Progenitoru, avšak její novější změněná struktura vykazovala nový kmen, který se stal významným základem pro G-virus. Birkin se nejspíše podílel mimo jiné i na vývoji tzv. Prototyp viru, který zřejmě vycházel z Progenitoru, a který byl výhradně použit v projektu Wesker. Zbývajícím třinácti subjektům tohoto projektu byl nějakým způsobem předán nebo aplikován tento vzorek viru, díky kterému mělo dojít k další selekci nejslibnějších subjektů. Avšak, většina z takto testovaných podlehla jeho účinkům až na pár subjektů a to Alberta Weskera a snad i Alexe Weskera. Alex se stal po tomto experimentu plnohodnotným zaměstnancem Umbrelly a tajně pracoval přímo pro Spencera. Alex byl Spencerem pověřen vést výzkum s cílem vyvinout na Progenitoru založený virus, který by umožnil hostitelovi omládnout, či případně zastavit proces stárnutí. Spencer na tento výzkum neustále poskytoval jak finance, vybavení nebo zásoby, tak i testovací subjekty. Nakonec údajně Alex Wesker skutečně ve snaze vyvinout takový virus s výše popsanými atributy, úspěšně práce dokončil, nicméně s veškerými výsledky krátce po skončení roku 2006 zmizel.Typ-A
Mutantní kmen Progenitoru vytvořený v Arklayské laboratoři a použitý pro experimenty na lidech ve snaze vyvinout kmen, který by řadě hostitelů umožnil přežít jeho účinky. Tento kmen byl aplikován Jessice Trevorové, avšak virus se nepřizpůsobil jejímu DNA a ta nakonec zemřela.
Typ-B
Kmen vyvíjený společně s Typem-A. Tento Typ-B byl aplikován pro změnu Lise Trevorové a na rozdíl od výsledků její matky, se dokázal úspěšně spojit s její DNA. Avšak mezi vedlejší účinky patřilo degradace její inteligence a kvůli zničení tkáně i fyzická devastace.
Prototyp virus ( někde označován jako Typ-C)
Experimentální varianta založená na Progenitoru vyvinutá pravděpodobně doktorem Williamem Birkinem výhradně pro projekt Wesker. Tato varianta na základě případu Alberta Weskera umožňovala zejména vedle klasických charakteristik Progentoru znovu oživit odumřelé buňky
Článek pokračuje zde: Doplňkové chemické látky ►
